Nahlédněte do ateliéru vizuálního umělce Michala Škapy, který exkluzivně pro Kunsthalle Praha Design Shop vytvořil novou sérii litografických tisků. Během naší návštěvy jsme si povídali o fascinaci urbánní krajinou, japonské vizualitě, experimentování s technikami i výjimečné spolupráci se studiem Dechem. Výsledkem je výrazná limitovaná edice plná energie a osobního rukopisu.
Rád pracuješ paralelně na více tématech a v různých médiích. Co pro Tebe znamená grafika a litografie?
Primárně se věnuju malbě, nebo pracuju s neonovými trubicemi. Baví mě experimentovat a vyjadřovat se v různých médiích a grafiku jsem měl vždycky zamilovanou. Sledoval jsem ji a toužil mít vlastní sítotisk. Dokonce jsem s kamarády založil sítotiskové studio Analog Bros, které funguje dodnes. V poslední době jsem se zamiloval do litografie a za posledních pět let jsem vytvořil možná osmdesát tisků. Těší mě, že jsem mohl udělat dva nové, speciální edici s KP.
Jak by si popsal rozdíl, který vnímáš při práci na velkém formátu, a naopak intimitu papíru?
To je zajímavé, protože papír a grafika mají obecně svá specifika. Především litografie mě přitahuje, protože ji nelze nijak obejít. Na kámen se to musí dělat ručně a není možnost nějakého přetisku, nebo přenosu přímo z digitálu. Tento přístup se prolíná celou mojí tvorbou, kdy sám sebe nutím, abych nepracoval skrze počítač a rukopis zůstal výrazný. Navíc při práci v litografické dílně se mi otevřelo široké spektrum technik. U tisků pro KP jsem objevil nový způsob, víc jsem experimentoval. Většinou se na kámen kreslí litografickou tuší, ale tady jsem pracoval také pomocí akrylu. U tisku většího formátu jsem pracoval přes průklepový papír, který tam zanechal černou stopu. Následně se tiskla právě ta linka, kterou zanechal vryt přes průklepák. Zároveň se jedná o extrémní velikost, respektive se použil asi největší v Čechách dostupný kámen.
Motiv velkého tisku je zobrazena japonská čtvrť. Co Tě fascinuje na urbánní krajině a městské struktuře?
Vyrůstal jsem v Praze a nahlížení na město skrz graffiti a objevování zasunutých míst a uliček prostřednictvím téhle subkultury mě hodně ovlivnilo a prolíná se celou mojí tvorbou. Městská struktura na větším tisku tedy navazuje na moji dlouhodobou tvůrčí linii, kdy zobrazuju městské struktury a krajiny a často kolážovitým způsobem. Inspirovala mě cesta do Japonska letos na jaře. Byl jsem v tokijské části Akihabara, která je příznačná divokou architekturou. Je to doslova melting pot, známé místo pro nerdy s řadou obchodů s videohrami. V této čtvrti a celém Tokiu jsem udělal mnoho fotek. Stejně jako při jiných pracech čerpám z vlastní dokumentace. Pečlivě ji vybírám a kolážovitě skládám a následně přenáším na kámen.
Vedle samotného Tokia inspirovala Tě také japonská mentalita nebo vizualita?
Motiv města je doplněn o divoké tahy a jednodušší kresby, který odkazují k japonské popkultuře a ikonám, nebo různým seriálovým postavičkám. Japonci jsou v tomhle jedineční. Ve veřejném prostoru, počínaje navigačním systémem až po nejrůznější vzkazy, vše vysvětlují téměř hravou formou, kdy používají kreslené postavičky. Jejich obličeje dokonce vyjadřují různé emoce nebo předávají vzkaz pomocí svých výrazů. To mě extra bavilo, a proto jsem to prolnul i do své grafiky.
O čem je druhá grafika s názvem Multiface?
Tu jsme záměrně vybrali s KP. Námět lehce vystupuje z mé klasické tvorby. Zabýval jsem se tématem monumentu, kdy mě fascinují především sochy z východní Evropy nebo Balkánu. Hlavním motivem je oslavný monument, který se vztahuje k historickým událostem. Za touto multiplikovanou sochou se pak zračí další hlava. Přidal jsem jiná lehce nesourodá a abstraktnější témata. Jsou tam zářivé hvězdy a planety doplněné o ikony, které jsem si vymyslel. Opět jsem pracoval kolážovým způsobem a výsledek je lehce psychedelický.
Tato města, struktury a jejich energie odkazují k místu, kde chceš žít?
Vychází z mých zážitků. Grafika Multiface vychází z mého nitra, vznikla víc intuitivně. Zároveň mám rád, když mé práce každý vnímá po svém a nachází si vlastní příběhy. Prochází očima město a může se v něm ztratit a nechává na sebe působit i tento „multiface“, který ho sleduje.
Vedle grafických tisků představuješ ojedinělou spolupráci s designovým studiem Dechem. Můžeš popsat, jak jsi pracoval na skleněný povrch?
Jsem rád, že v rámci nových prací pro KP se realizovala také spolupráce s Dechem. Náhodně jsme se potkali v Hong Kongu, kde jsem měl výstavu. Vznikla myšlenka, kterou jsme následně rozvinuli v podobě tří ikonických váz, které jsem pokryl vlastní autorskou abecedou. Tyto velké kusy jsem pomaloval barvou, ve které je rozdrcené sklo a následně se vypálily. Vedle nich vznikla série menších „bandasek“ pokrytých fragmenty města. Práce ve sklárně je doslova magická, sklo je úžasný materiál.
Celou kolekci produktů ve spolupráci s Michalem Škapou najdete zde.